O mrazových trhlinách na stromech
Co to vlastně ty mrazové trhliny jsou? Takové ošklivé pukliny a trhliny na kmenech a větvích stromů. Sice se z nich strom většinou dokáže dostat, rány se zahojí, ale jsou vstupní branou pro nemoci a infekce, takže je na místě spíš prevence než řešení následků. K jejich vzniku jsem našla několik různých možností, často to souviselo s rozdílem teplot:
- Pokud na podzim stromy přihnojíte příliš pozdě, jsou nuceny stále ještě vytvářet přírustky a nestačí se připravit na zimu a ukončit vegetaci. Pak prý stačí několikadenní malý mráz v době, kdy ještě ve stromě proudí míza (podle http://forum.abecedazahrady.dama.cz), a vzniknou mrazové trhliny nebo třeba i mrazové desky (to je ještě rozsáhlejší poškození kůry).
- Před příchodem jara už začíná být slunce hodně silné, na jižní straně kmene začíná proudit míza a strom se začíná probouzet. Bohužel mu pak pletiva poškodí noční mrazy (v míze se vytvoří krystalky) a kůra se buď roztrhne (mrazové trhliny), nebo se pletivy poškodí plošně (mrazové desky, kůra v létě začne černat a propadat se, strom neroste, špatně se vyvíjí).
- Ke vzniku mrazových trhlin stačí, když jedna část kmene nebo větve je ohřívána nad bod mrazu a jedna část pod bod mrazu.
- Někdy mohou mrazové trhliny vzniknout tak jako tak při velmi nízkých teplotách pod -15 nebo -18 stupňů. Obdobně při vysokých letních teplotách mohou vzniknout tzv. sluneční trhliny.
Nejvíce prý trpí stromy s tenkou kůrou, tj. jabloně a buky. Potom třešně, které mají tmavou kůru, jež se snadněji zahřeje. Obecně taky všechny mladé stromky, především mladé meruňky a slivoně. Především vysokokmeny a taky obecně i starší stromy, kterým bylo náhle odstraněno přirozené stínění kmene (keře, jiný strom apod.). Takže jsem naznala, že naše stromky taky potřebují nějakou preventivní ochranu.
 |
| Kmeny našich stromů dostaly netypický zimní kabátek. Tak doufám, že žádnou mrazovou trhlinu neschytají. |
Jak se dá mrazovým trhlinám bránit? Každý zkouší něco jiného a stoprocentní obrana vlastně neexistuje. Nejčastěji se dělají tato opatření:
- nepřehnojit stromy na podzim
- mladé stromky sázet tak, aby měly opěrný kůl z jižní strany
- pěstovat stromy přirozeně, tedy i původním obrostem větví, které v zimě částečně kmen i zastíní, případně pěstovat stromy v guildech, kde kmen zastíní vysoké trvalky nebo keře.
- natřít strom bílým nátěrem. Sadaři obvykle jedou do stavebnin pro hašené vápno, které smíchají s jílem. Začátečníci asi sáhnou po dražším řešení v podobě hotového nátěru v kyblíku. Kromě toho, že je bílý nátěr na stromech poměrně neestetický, musí se pravidelně obnovovat. Prý odrazuje ptáky, kteřá ze stromů vybírají škůdce. V případě hašeného vápna však je nátěr sám o sobě preventivním prostředkem proti škůdcům.
- omotat kmen stromu jutou, netkanou textilií nebo speciální papírovou páskou, případně připevnit na jižní stranu kmene chvojí. Všechna tato řešení jsou však kritizována pro přílišnou vlhkost, kterou u kmene mohou zadržovat a způsobit jiné potíže.
- opřít o kmen velkou dřevěnou desku z jižní strany. Poměrně efektivní a znovupoužitelné řešení pro každý rok. Ale nic na zahradu, kde kolem stromů běhají v jednom kuse děti.
- Omotat kmen prodyšnou vrstvou z rákosové nebo bambusové rohože či obalit kmen proutím. Nesmí být těsné, aby nedocházelo přecejen k nějakým problémům s vlhkostí a nebo aby mezi kmenem a rohoží nezimovali škůdci. Rohože lze znovu využít a ty rozpadající se potom třeba zužitkovat do domečků pro hmyz.
Pro mne ze všech těch možností vycházelo nejlépe omotat stromy rákosovou rohoží. Svůj názor na estetiku či spíš neestetiku bíle natřených stromů a na velké desky opřené o stromy jsem nezměnila. Opravdu se mi to nelíbí. No a z fotografií můžete posoudit, jestli jsem si vlastně s tím omotáním rohožemi po té estetické stránce vlastně nějak pomohla ;-)
 |
| Jestli je tohle hezčí než obílené kmeny v sadech? Pro mne určitě, ale jak víte, estetitika je prostě věc názoru... |